Staňte se fanouškem facebookové stránky Speciál Neratovice


O potřebnosti výstavby protipovodňových opatřeních (PPO) Neratovicko koluje řada mýtů a informací, které lze s ohledem na záměrně chabou prezentaci vedením města jen obtížně uchopit. V každém případě lze ovšem konstatovat, že tato výstavba je řešena především kvůli související ochraně Spolany. Důvody jsou dva. Podmínkou získání dotace na výstavbu PPO je ochrana obyvatelstva a prokázání efektivnosti ochrany majetku. Na ochranu majetku si Spolana vystačí sama. Nicméně pro ochranu obyvatelstva se tak nějak prostě musí použít Mlékojedy, aby se vyhovělo úřednímu šimlu a podmínkám dotace.

Když pomineme, proč vlastně PPO vzniká, zbývá nám ta důležitější otázka. Opravdu budou obyvatelé Mlékojed po výstavbě PPO ochráněni? Já jako stavební inženýr v oboru Vodohospodářské stavby můžu s klidným svědomím říci, že nebudou.

Jedním z mnoha dobrých příkladů je řešení PPO v úseku silnice č. 24421 mezi obcemi Mlékojedy a Tišice, která je jedinou přístupovou komunikací do Mlékojed. Dle platného stávajícího návrhu, který byl projednáván poslední dva roky, je protipovodňová mobilní zeď v prostoru pískovny umístěna na straně silnice směrem k železniční trati. Možná si řeknete, proč by to mělo vadit? Vadí to hlavně proto, že při povodni, která přesáhne povodeň v úrovni dvacetileté povodně (Q20), bude zaplavena jediná příjezdová cesta a bude zaplavena po celou dobu povodně. Vás, které by napadlo, že je možné jezdit přes obec Kozly, musím rovnou upozornit, že ty budou ve stejné době také zaplaveny již dvacetiletou povodní (Q20). Problém je umocněn tím, že oblast pískovny je v podstatě deprese, chcete-li lavor, který když se naplní, tak z něj voda sama jen tak neodteče. Při povodni, která bude lehce přesahovat dvacetiletou povodeň, budou moci obyvatelé obec Mlékojedy opustit pouze pěšky po železničním mostě nebo přes zbývající ochráněné úseky lesa a pole. Současně je nutné zdůraznit, že doba, po kterou nebude možné se z obce a do obce dostat, bude trvat velmi dlouho a vodu bude nutné z oblasti pískovny odčerpat. V souvislosti s tím je nutné zmínit, že celá protipovodňová ochrana je navrhována na stoletou povodeň (Q100), tj. do doby dosažení kulminace a jejího opadnutí je poměrně dost času, kdy budou Mlékojedy nepřístupné.

V tuto chvíli si zřejmě říkáte, jak je možné, že v investiční akci za jednu miliardu korun vznikne takový renonc? Kdybyste se podívali do historických přípravných projektů studie PPO, dokumentace EIA a modelu proudění, tak byste zjistili, že vše je v pořádku a zmiňované spojení mezi obcemi Mlékojedy a Tišice je ochráněno, zachováno, a hráz je na správné straně silnice směrem k pískovně. Až v dokumentaci pro územní rozhodnutí se najednou stala tato nepochopitelná změna.

Na tuto chybu jsem upozornil na veřejném zasedání zastupitelstva města již v říjnu 2019. Z pozice vedení města mi bylo sděleno, že autorovi projektu věří a že změna byla provedena z důvodů snadnějšího projednání pozemků. Nikdo se ovšem neobtěžoval sdělit, že touto změnou město zatížilo více než dvojnásobný počet soukromých pozemků oproti původnímu návrhu, kdy byla zeď plánována na straně k vodní ploše pískovny. Současně se vedení města neobtěžovalo se sdělením, že přímo u pískovny se jedná pouze o jeden pozemek a ostatní pozemky jsou vlastněny městem.

Na můj argument, že v případě zaplavení se z Mlékojed ani do Mlékojed nikdo nedostane, na následujícím zasedání zastupitelstva vedení města reagovalo, že hasiči přes vodu projedou v tatrovce. Nikdo z vedení města však již nechtěl řešit, že se do obce přes vodu nedostane policie ani záchranná služba. O nemožnosti obyvatel dopravit sami sebe nebo jakýkoliv majetek mimo obec ani nemluvím. V danou chvíli bych nechtěl mít v Mlékojedech jakýkoliv zdravotní problém. Kdybych totiž například dostal infarkt, tak by pro mě museli, po vodou zaplavené silnici, přijet hasiči v tatrovce, po zaplavené silnici mě převézt zpátky a až za vodou v Tišicích mě teprve přeložit do sanitky.

V nadpisu článku je uvedeno, že se v Mlékojedech musí naučit dobře plavat. Není to zbytečné „plácnutí do vody“. Při povodni se totiž může stát i to, že protipovodňová ochrana v některém místě nebude fungovat nebo že při vyšší povodni voda přeteče hráz. To se stalo například i v obci Hořín. V ten moment však budou lidé již dlouhou dobu odříznuti od únikové cesty a mohou začít rychlým tempem plavat k železničnímu mostu. Pomoc se k nim totiž nemá kudy dostat a všechny přístupové cesty jsou zaplavené.

Na otázku, proč bývalé vedení města, v čele s Mgr. Mrzílkovou, odsouhlasilo v poslední fázi projektu takovouto změnu, si odpovíte zřejmě sami. Těm, kteří netuší, napovím. U pískovny se nachází i jistá zařízení, u kterých by se protipovodňová opatření moc nevyjímala. Smutné je, že při těchto úvahách bylo tak nějak opomenuto to hlavní – že PPO má chránit především obyvatele Mlékojed.

Svou snahu o nápravu tohoto problému jsem dotáhl až do stavu, kdy jsem osobně zpracoval podklad pro projednání výše zmíněného jako samostatného bodu na zasedání zastupitelstva města. K mému překvapení však ani takto zásadní a život ohrožující problémy město nechce řešit veřejně. To dokazuje i neodsouhlasení programu zasedání zastupitelstva dne 27. května 2020 vedením města, které bylo tímto po 10 minutách zrušeno, a žádný z navrhovaných bodů programu nebyl projednán. Cíl je podle mého názoru zřejmý – snaha do poslední chvíle ututlat chybný postup bývalé starostky Mgr. Mrzílkové a vedení města. Občané by se totiž mohli veřejně dozvědět, že o ně vlastně nejde.

Ing. Tomáš Matějka

 

Galerie